| 3 | Tomáš Hykel: Úvodník |
| 4 | Rozhovor s Ing. Stanislavem Mrázkem, ředitelem PRATO, spol. s r.o. |
| 7 | Ing. Josef Bárta, CSc.: Vliv feritu s Widmannstättenovou morfologii na vlastnosti ocelí |
| 11 | Doc. Ing. Jan Čermák, CSc., Ing. Ladislav Jílek, CSc.: Dělicí plocha v konstrukci zápustek |
| 17 | Doc. Ing. Miroslav Greger, CSc., Ing. Ladislav Kander, Ph.D.: Struktura a vlastnosti mědi po zpracování technologií ECAP |
| 21 | Ing. Rostislav Kawulok, Ph.D., Doc. Ing. Petr Kawulok, Ph.D., Bc. David Puzoń, Ing. David Jurek, Prof. Ing. Ivo Schindler, CSc., Ing. Stanislav Rusz, Ph.D., Ing. Petr Opěla, Ph.D., Ing. Monika Kawuloková, Ph.D.: Porovnání pevnostních a plastických vlastností za tepla u vybraných niklových slitin |
| 26 | Ing. Jakub Kotous, Ing. Ondřej Lukáš, Ing. Vlastimil Jahoda, Ing. Jiří Hodan: Testování opotřebení nástrojů určených pro protlačování kovů za tepla |
| 33 | Ing. Vladislav Kurka, Ph.D., doc. Ing. Petr Jonšta, Ph.D., Ing. Jana Kosňovská, Dr. Ing. Zdeněk Kuboň, Ing. Ladislav Kander, Ph.D., Ing. Jaroslav Pindor, Ph.D.: Vliv intenzivního chlazení ocelových ingotů na jejich makrostrukturu a chemickou heterogenitu |
| 43 | Philipp Görts, M.Sc: Inovativní nástrojové oceli k zápustkovému kování JKZ Bučovice |
| 45 | Lenka Karpíšková: Element Materials Technology Plzeň – laboratoř materiálového testování |
| 47 | Ing. Milan Jirásko: Sinusový hydraulický pohon lisu PMSD® Wepuko Pahnke – cesta ke skutečným úsporám energií u kovacích lisů |
| 52 | Udo Hertel, Milan Jirásko: Energetické analýzy konvenčního systému ostřiku okují s tlakovými akumulátory ve srovnání s přímým pohonem Wepuko Pahnke a frekvenčně řízenými objemovými čerpadly |
| 58 | Ing. Rostislav Kawulok, Ph.D.: Nízkoenergetické rotační protlačování vysokopevnostní hliníkové slitiny 7075 – proces ShAPE |
| 61 | Ing. Rostislav Kawulok, Ph.D.: Výhody kovaných hliníkových součástí pro elektrická vozidla |
| 62 | Antonín Szturc: Z činnosti SKČR |
| 62 | Antonín Szturc: Seminář zápustkového kování v Chebu |
| 64 | Ladislav Jílek: Příprava výstavby dalších jaderných bloků u nás postupuje pomalu |
| 65 | Ladislav Jílek: Ekologizace automobilů |
| 69 | Eduard Mareček, Libor Witassek: KOVOLIT letos slaví 100leté výročí |
| 70 | Bc. Petra Macková Jurásková: MSV Metal Studénka modernizovala výrobu |
| 71 | Bc. Petra Macková Jurásková: Šroubárna Kyjov vyrábí vačky do motorů už deset let |
| 72 | Bc. Petra Macková Jurásková: Tažírna oceli spustila do provozu nové výrobní linky |
| 73 | Bc. Petra Macková Jurásková: Vysoká pec je po dvaadvaceti letech v rekonstrukci |
| 74 | Ing.Jaroslav Karhánek, Stanislav Mrázek: Historické ohlédnutí za rozvojem a stavem kovárenství v ČSFR |
| 75 | Vladimír Lüfner: Vodní hamr v obci Dobřív opět otevřen |
| 76 | Ing.Jaroslav Karhánek, Stanislav Mrázek: 60 let od založení Technického sboru kováren |
| 78 | 60. let Katedry tváření materiálu – VŠB-TU Ostrava |
| 79 | Jubilea |
| 82 | Adresář |
(zobrazí se po kliknutí na barevně zvýrazněný název v obsahu)
Ing. Josef Bárta, CSc., Ostrava
Abstrakt
Procento feritu s Widmannstättenovou morfologií se zvyšuje s rostoucí velikostí primárního austenitického zrna a ochlazovací
rychlostí. Mez kluzu a nárazová práce se zvyšuje s klesající velikosti austenitického zrna a s rostoucí rychlostí ochlazování. Toto současné
zvýšení pevnosti a houževnatosti je spojeno se zjemněním
polygonálního feritu a feritu s Widmannstättenovou morfologií. Mez kluzu a mez pevnosti se zvyšuje s rostoucí objemovou frakcí feritu s
Widmannstättenovou morfologií a se snížením velikosti feritického zrna. Ocel mikrolegovaná Nb má nejnižší rozsah teploty
transformace a největší sklon k tvorbě feritu s Widmannstättenovou morfologií zatímco u oceli mikrolegované Ti je tento sklon nejnižší
(je to v důsledku intragranulární nukleace polygonálního feritu na hrubých částicích TiN). V případě dostatečně jemného původního
austenitického zrna (pod 30 μm) se lze vyhnout většímu množství feritu s Widmannstättenovou morfologií i u oceli mikrolegované Nb.
Abstract
The percentage of Widmannstätten structure increases with increasing prior austenite grain size and cooling rate. Both yield
strength and impact toughness increase with decreasing austenite grain size and increasing cooling rate.
This simultaneous improvement in strength and toughness is attributed to overall refinement of both the polygonal ferrite and Widmannstätten structure. Both
yield and tensile strength increase with an increase in the volume fraction of Widmannstätten ferrite and reduction in ferrite
grain size. The Nb microalloyed steel has the lowest transformation temperature range and the greatest propensity for Widmannstätten ferrite
formation, while the amount of Widmannstätten ferrite is minimized in the Ti steel (as a result of intragranular nucleation of polygonal ferrite on coarse TiN particles). With a
sufficiently fine prior austenite grain size (under 30 μm), significant amounts of Widmannstätten structure can be avoided, even in a Nb-microalloyed steel.
Klíčová slova: Widmannstättenův ferit, velikost zrna, rychlost ochlazování, mechanické vlastnosti
Keywords: Widmannstätten ferrite, grain size, cooling rate, mechanical properties
Recenze: prof. Ing. Vlastimil Vodárek, CSc., Ing. Zdeněk Štorkán
Doc. Ing. Jan Čermák, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ú 12133
Ing. Ladislav Jílek, CSc., Ostrava
Abstrakt
Volba polohy dělící plochy je nezbytným a velmi důležitým krokem při návrhu tvaru výkovku a konstrukce zápustky v technologii zápustkového kování. Její poloha ovlivňuje především
tok materiálu v dutinách zápustky, vznik defektů, velikost úkosů, hospodárnost výroby nástrojů a řadu dalších parametrů. V
článku jsou uvedeny základní pravidla pro volbu tvaru a polohy dělicí plochy na příkladu jednoduchých výkovků. V závěru
je uvedeno sedm hledisek, která je třeba brát v úvahu při volbě dělicí plochy
Abstract
The choice of parting line position is a necessary and very important step in the forging shape design and die design in closed
die forging process. Its position influence primarily the metal flow in die cavities, the formation of forging defects, the amount of
draft required, the ease and economy of die sinking and several further parameters. The article presents the basic rules for
choosing the shape and position of the parting line based on simple forgings. Finally, there are seven aspects that need to be taken into
account when choosing a parting line position.
Klíčová slova: zápustkové kování, dělicí plocha, rovná dělicí plocha, lomená dělicí plocha, úkosy
Keywords: closed die forging, parting line, straight parting line, broken parting line, drafts
Recenze: Ing. Tomáš Hykel, Doc. Ing. Jozef Bilík, Ph.D.
Doc. Ing. Miroslav Greger, CSc.1, Ing. Ladislav Kander, Ph.D.2
1Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba, e-mail: miroslav.greger@vsb.cz
2)MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s.r.o., Pohraniční 693/31, Vítkovice 703 00
Abstrakt
echnologie ECAP je efektivním nástrojem pro získání ultrajemného zrna. Experimentálně byla ověřována technologie ECAP.
Experiment byl rozdělen na dvě části. V prvé části experimentu se protlačovala měď 99,9%. Vzorky měly příčný průřez 8x8 mm a
délku 42 mm. V druhé části experimentu byly zpracovány vzorky s průřezem o průměru 12 mm a délky 55 mm. Všechny vzorky
byly zpracovány při pokojové teplotě. Před i po zpracování byly stanoveny tvrdosti, byla provedena analýza struktury a stanovena
velikost zrna. Z výsledku experimentu je zřejmé že tvrdost vzrůstá se zvyšující se kumulovanou deformací a velikost zrna se zmenšuje.
Abstract
his paper was aimed at verification of the ECAP technology at extrusion of the 99,99 % copper. Equal channel angular pressing
is an effective tool for attaining ultrafine grain sizes. In ECAP, the material is put into channel-die and have a simple shear deformation.
This experiment was divided in the two parts. In the first part of experiment was pressed copper with cross-section 8x8 mm and
their length was 42 mm, in the second part was extruded copper of circular section with diameter 12 mm and length 55 mm. All the
samples were extruded at the room temperature. The hardnesses were determined before and after pressing. Analysis of structure
was made and the size of grain was determined too. From the results of experiment are visible, that the hardness increase with
increasing of accumulated energy and grain size decreases.
Klíčová slova: ECAP, měď, struktura, mechanické vlastnosti
Keywords: ECAP, copper, structure, mechanical properties
Recenze: prof. Ing. Jonšta Zdeněk, CSc., Ing. Rostislav Kawulok, Ph.D.
Ing. Rostislav Kawulok, Ph.D., Doc. Ing. Petr Kawulok, Ph.D., Bc. David Puzoń, Ing. David Jurek, Prof. Ing. Ivo Schindler, CSc., Ing. Stanislav Rusz, Ph.D., Ing. Petr Opěla, Ph.D., Ing. Monika Kawuloková, Ph.D.
VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta materiálově -technologická, e-mail: rostislav.kawulok@vsb.cz
Abstrakt
S využitím tahových zkoušek za tepla, realizovaných na plastometru Gleeble 3800, byly experimentálně zkoumány pevnostní
a plastické vlastnosti dvou progresivních slitin na bázi Fe-Ni-Cr (Incoloy 800HT), resp. na bázi Fe-Ni (Invar 36).
Speciálními tahovými zkouškami, zahrnující řízený plynulý ohřev zkušebních vzorků při jejich současném konstantním zatížení tahovou silou
80 N, byla určena teplota nulové pevnosti obou zkoumaných slitin. Slitina Incoloy 800HT vykazovala ve srovnání se slitinou
Invar 36 o 79 °C nižší teplotu nulové pevnosti. Spojitými zkouškami jednoosým tahem do lomu, provedenými
v rozsahu deformačních teplot 800 – 1390 °C při konstantní rychlosti tažení 1 mm/s, byly zkoumány pevnostní a plastické vlastnosti
zkoumaných slitin.
Abstract
With using of a hot tensile tests, which were realized on the plastometr Gleeble 3800, the strength and plastic properties of
two progressive alloys, based on Fe-Ni-Cr (Incoloy 800HT), respectively based on Fe-Ni (Invar 36), were experimentally
determined. By a special type of tensile tests, including continuous control heating of tested specimens at their simultaneous load
by constant tensile force 80 N, the nil-strength temperature on the both investigated alloys were determined. In comparison of
the Invar 36 alloy, the Incoloy 800HT alloy showed a 79 °C lower nil-strength temperature. By continuous uniaxial tensile tests to
rupture, which were performed in the range of deformation temperatures of 800 – 1390 °C at the constant tensile rate 1 mm/s,
the strength and plastic properties of the both investigated alloys were examined.
Kľúčové slová: Incoloy 800HT, Invar 36, pevnostní a plastické vlastnosti za tepla
Keywords: Incoloy 800HT, Invar 36, the strength and hot plastic properties
Recenze: Ing. Václav Šumšal, Ph.D., Ing. Jakub Kantor
KOVÁRENSTVÍ
ISSN 1213-9289
vydává
© SVAZ KOVÁREN ČR z. s.
Technologická 373/4
708 00 Ostrava