soubor anglicky/clanky/c53.html číslo 53 - Archív časopisu Kovárenství

Archív

Číslo 53 / duben 2014

3 Úvodník: 25 let
4 Martin Balcar, Pavel Růžička, Libor Sochor: Vývoj ve výrobě oceli a volně kovaných výrobků
9 Ladislav Jílek, Miroslav Greger, Aleš Roubal, Luděk Mašek, Radovan Válek: 25 let v našich volných kovárnách
15 Jan Čermák, Gustav Gráf, Stanislav Mrázek: Vývoj v českých zápustkových kovárnách za 25 let
21 Ing. Zdeněk Vozdek: Historie rozválcování kruhů v České republice
26 Milan Čechura: Pohled do historie výroby tvářecích strojů v ČR
30 Miroslav Greger, Jiří Petržela, Vladimír László: Technologické zásady pro výrobu volných výkovků
34 Ladislav Maleček, Michal Zemko, Michal Šteller, Josef Hodek, Ivana Poláková: Numerické simulace a programové kování – nástroje pro optimalizaci procesů volného kování
40 Václav Kubec, Mikuláš Fedorko, Michal Zemko, Ladislav Maleček: Možnosti využití numerických simulací pro zápustkové kování
44 Ivan Vorel, Filip Vančura, Mikuláš Fedorko, Bohuslav Mašek: Materiálově-technologické modelování tepelného zpracování výkovků v průběžných pecích
48 Martin Zahálka, Jan Hlaváč, Jiří Staněk, Milan Čechura: Studie možností zvyšování produktivity kování s využitím rotačního tváření
52 Filip Vančura, Ivan Vorel, Vít Pileček, Bohuslav Mašek: Materiálově-technologické modelování procesu termomechanického zpracování zápustkového výkovku z mikrolegované oceli
56 Vladovoj Očenášek: Vývoj kování hliníkových slitin pro automobilový průmysl
60 Karel Ráž, Milan Čechura: Optimalizace vybraných konstrukčních řešení horní traverzy lisů CKV za účelem zvýšení životnosti
64 Václav Kubec, Milan Čechura: Analýza rozložení napětí v rámu hydraulického lisu CKV a určení životnosti v jeho kritických místech
69 Zdeněk Chval, Milan Čechura: Analýza rozložení napětí ve stojanu klikového lisu a rozvaha životnosti v kritických místech
73 Bohuslav Mašek, Hana Jirková: 25 let – ohlédnutí vpřed
77 František Tatíček, Martin Kubelka, Tomáš Pačák, Aleš Herman, Petr Zikmund: Vývoj nového nástrojového materiálu na formy pro tlakové lití
81 Michal Duchek, Pavel Šuchmann, Miroslav Majer: Vývoj nových svařovacích materiálů pro opravné navařování velkých kovacích zápustek
85 Ing. Zdeněk Michálek: Vývoj personalistiky a kovárenství
86 Ing. Jiří Fidranský, CSc., ing. Lenka Karpíšková: Nové trendy ve zkoušení výkovků
90 Radek Procházka, Jindřich Vokáč: Semidestruktivní metody mechanického zkoušení – zkoušky miniaturních vzorků
94 Ing. Karel Příhoda, ing. Eduard Škivra: Trendy ohřevu a tepelného zpracování v kovárenství
99 Ing. Ivan Vrbecký: Automatizace starších kovacích zařízení
102 Pavel Špondr, Antonín Dvořák: Centrální mazací systémy tvářecích strojů

Detail recenzovaného příspěvku

(zobrazí se po kliknutí na barevně zvýrazněný název v obsahu)

Dvojí jubileum

Letošní rok je vzácný: 10. kovárenská konference a současně 25. výročí založení Svazu kováren. Při zakládání Svazu byly nějaké představy o jeho fungování, o tom, co by mohlo být náplní jeho činnosti a taky o tom, kdo by to mohl vykonávat. Vedle toho byly i určité nejistoty, zda vše půjde podle představ zakladatelů, poněvadž bylo jasné, že mnohé kovárny budou mít potíže při práci v nových podmínkách. Nejasné také bylo, co přinese privatizace. Naštěstí většinu kováren dostali do rukou podnikatelé, kteří je chtěli provozovat a byli ochotni tomu věnovat nemalé úsilí. Většina z nich přitom zastávala názor, že je vhodné se scházet a sdílet své problémy a zkušenosti s dalšími kolegy podobného zaměření, byť by šlo v mnohých směrech o konkurenty.

V této době, kdy se vedoucí pracovníci kováren museli zaměřit hlavně na to, aby kovárny přežily, bylo navrženo pořádat ve dvouletém cyklu kovárenské konference. Myšlenka se ujala a konference jsou pravidelně co dva roky, vždy na jaře. Dokonce, i když nastaly kritické situace, neupustilo se od jejich konání. Jednou z těch kritických situací bylo náhlé vážné onemocnění prof. Sommera v roce 2003, v době vrcholících příprav na 4. konferenci. Profesor Sommer byl hlavním organizátorem konference a jeho nepřítomnost přinesla vážný problém. Přesto se podařilo přípravy na konferenci dokončit a konference úspěšně proběhla. V r. 2009 v době přípravy 7. kovárenské konference byly naše kovárny zasaženy krizí: Prudce klesl počet zakázek a kovárny stály před rozhodnutím, zda je účelné se za této situace rozptylovat přípravou konference a zda lze počítat s tím, že se najde dostatek účastníků. Nakonec bylo přijato rozhodnutí uskutečnit konferenci v plánovaném termínu a rozsahu. Což se stalo. Privatizace kováren však přinesla do průběhu konferencí určitou změnu: Prvé konference trvaly tři dny, v programu bylo hodně volného času. Od 4. konference byla zavedena změna: konference jsou od té doby pouze dvoudenní a jejich program je hodně nahuštěný. Pracovníci kováren jsou tak pouze na dva dny odváděni od svých hlavních pracovních povinností.

Kovárenské konference jsou jednou z velkých aktivit našeho svazu. Nejsou dílem jen představenstva nebo ředitele Svazu kováren, ale celého kolektivu, do kterého se zapojují především autoři přednášek, přičemž pro mnohé z nich jde pouze o práci navíc bez nároku na zvláštní odměnu. Teprve díky jejich společnému úsilí může být akce úspěšná.

Od 5. konference se stalo pravidlem, že pro každou konferenci bylo stanoveno jedno hlavní téma. Tématem 5. kovárenské konference byla Efektivita výroby výkovků. Tématem 6. kovárenské konference byly Nové technologie kování, náplň 7. konference vystihovalo heslo Mechanizace a automatizace v kovárnách. 8. kovárenská konference se zaměřila na Opravy a údržbu v kovárnách a tématem 9. konference byla Současnost a budoucnost kovárenství v ČR. Letošním tématem nemohlo být nic jiného, než 25 let českého kovárenství. Jednotliví autoři se zabývají dílčími etapami tohoto složitého vývoje a případně se snaží i nastínit, kterým směrem je třeba zaměřit úsilí v budoucnosti. Další autoři seznamují se stavem řešení konkrétního problému. Všechny příspěvky tak skýtají obraz rozsáhlé a značně různorodé práce, která se v našem oboru vykonala a ve které je třeba pokračovat.

Co bude tématem další konference? To určí obnovené představenstvo, které začne brzy pracovat. To určí kovárny, které sledují světový vývoj a snaží se s ním držet krok. Jistě jedním z důležitých znaků tohoto vývoje je robotizace. V době, kdy byl náš svaz založen, pracoval v našich kovárnách jeden robot: obsluhoval protlačovací lis v lahvárně VÍTKOVICE. To, že pracuje dodnes, pouze byl vyměněn za novější typ, je důkazem, že jeho práce je nenahraditelná. Kromě něho však v dnešních kovárnách pracují desítky dalších robotů. A přesvědčují nás o tom, že nejen přebírají fyzicky namáhavou a únavnou činnost, ale díky konstantnímu tempu práce udržují konstantní tvářecí podmínky a tím i stálou kvalitu výrobků.

Kvalita výrobků je dalším tématem, které je společné více příspěvkům, poněvadž splnění náročných požadavků zákazníků dnes vyžaduje značné úsilí a sofistikovaný přístup. Možná i to bude tématem naší příští konference. V každém případě to však bude tématem každodenních úvah pracovníků našich kováren. Nezbývá, než si přát, aby tato konference napomohla všem při řešení těchto problémů.

Ing. Miroslav Jelínek

 
česky | english

KOVÁRENSTVÍ

ISSN 1213-9289

 

vydává
© SVAZ KOVÁREN ČR o.s.
Ptašínského 6
602 00 Brno